TÁBOR 2020





Apokalypsa - úsvit naděje

Kralice nad Oslavou

18. 7. – 1. 8. 2020

fotky z tábora




Náš příběh se začal odehrávat v troskách bývalého hlavního města Heliopolisu mnoho let po velké válce. Nikdo si tou dobou již nepamatoval, proč se válčilo a vlastně ani kdo vyhrál. Vypadalo to, že svět už má konečně pokoj. V troskách starého hlavního města se usadilo 6 frakcí z různých částí světa pod vedením starosty, kterého si zvolili. Postupně si opravili nejdůležitější budovy, pěstovali jídlo a vedli klidný, spokojený život. Za celou dobu je navštívil jen jeden tajemný cizinec. Přišel ze světa za hradbami s nikým se moc nebavil, stranil se společnosti a sám si říkal Kazatel.

Všechno to však byl jen klid před bouří. U hradeb se objevil další cizinec a než hlídka stačila zjistit o koho se jedná, zemřel. Z ničeho nic se tam objevil Kazatel a všechny varoval před hroznou nemocí. Jeho slova se brzy potvrdila. Byla nakažena celá hlídka a průběh byl strašlivý. Starosta rychle svolal shromáždění celého města, aby se s obyvateli domluvil co dále. Ale jeden nakažený unikl z nemocnice a těsně předtím, než zemřel, nakazil všechny shromážděné.

Věděli jsme, že nemoc propukne do 14 dnů a pokud chceme přežít, musíme věřit, že se vědcům před válkou podařilo dokončit lék. Nebylo to vůbec snadné, ale nakonec jsme našli starý archiv a v něm ukrytý videozáznam, co se tehdy před válkou stalo.

Tajemná nemoc způsobovala u všech nakažených naprosté šílenství, těžké fyzické deformace, ale také obrovskou sílu a jejich krvelačnost. Než se všichni stihli vzpamatovat, byly již miliony nakažených, světový řád se začal hroutit. Všech 7 největších zemí světa se ocitlo na pokraji kolapsu. I přesto, že byly zakázány lékařské výzkumy, týmu vědců se podařilo vytvořit 7 látek, které ve spojení dokážou nemoc vyléčit. Než však byl lék dokončen, začala válka. Jednotlivé složky zůstaly v hlavních městech 6 původních zemí. Složka z Lucénie (centrální země, kterou tvořilo zejména hlavní město Heliopolis) se nacházela neznámo kde.

Šest frakcí, které obývaly hlavní město přišlo ze 6 původních velkých světových zemí. Byly dobře připravení na přírodní podmínky svých zemí, a proto se každá frakce mohla vydat pro svoji složku léku.

Názvy původních zemí a prostředí která tam převažovaly:

  • Arborn - Les
  • Galdor - Led
  • Ignísie - Sopky
  • Montánie - Hory
  • Siccanta - Poušť
  • Teransa - Bažiny

    Prvního dne starosta hlavního města svolal do Heliopolisu na hranici všech 6 frakcí jejich představitele, aby spojili síly a vydali se za hradby Lucénie a společně našli lék na zákeřnou nemoc. Na pomoc byly přivolány i mladší posily civilistů.

    Avšak bez mapy světa nebylo kam vyrazit. Hned druhého dne po nálezu archivu se tedy všichni vydali hledat kousky ztracené mapy, která by nás dovedla do Kartografického ústavu. Tam byla nalezena velká mapa světa, ale byla slepá. Nikdo tak nevěděl, co ho kde čeká. Znali jsme jen přibližný směr a vzdálenost. Jedno však bylo jisté. Úkol se dá stihnout! Máme naději!

    Před dlouhou cestou bylo ještě nutné v hlavním městě posbírat nádoby – soudek na potraviny, kanystr na benzín a zásobník na munici – abychom za hradbami měli vůbec šanci přežít.

    Když jsme byli připraveni, mohli jsme se pod velením starosty Heliopolisu Yoyo Bebity a jeho pomocníka Kazatele vydat na cestu. Celou dobu jsme byli ovlivňováni starostovou Kostkou Moci a naši starší a zkušenější členové byly každý den lákáni na Ostrov Duchů (tam se dalo mnoho získat, ale také hodně ztratit).

    Třetího dne za hradbami jsme narazili na Kult Čistých, kteří nevěřili, že lék existuje. Nabídli nám tedy podporu a pomoc při jeho hledání. Postupně jsme však zjišťovali, že jejich úmysly možná nejsou tak zcela čisté.

    Každý den jsme procházeli drsným nezmapovaným pásmem světa do hlavních měst jednotlivých původních zemí za vidinou nalezení ztracených složek léku. Po cestě jsme byli napadeni krvelačnou zvěří, zkoušeni extrémním suchem, intenzivním zemětřesením, silnou povodní, trpěli jsme hladem a žízní, byli jsme vystaveni radiaci, krutým mrazům a nakonec jsme čelili písečné bouři. I přes všechny tyto zkoušky byla cesta úspěšná a každá frakce dorazila do svého zničeného hlavní města, kde naštěstí nalezli svoji složku léku.

    V hlavních městech se nám podařilo najít prastarou síť tunelů metra, díky které jsme se mohli velmi rychle vrátit zpět do hlavního města a všechny složky léku spojit. Ihned po návratu jsme také nalezli tajemný dopis, který popisoval, kde se nachází sedmá a poslední složka léku. Ta byla k překvapení všech ukryta ve starostově Kostce Moci.

    Kostka byla otevřena a lék dokončen. Avšak okamžitě po jeho vytvoření, jsme byli krutě zrazeni Kazatelem, který chtěl lék zničit. Ukázalo se, že celou dobu patří ke Kultu Čistých, jejichž cílem bylo lék najít a zničit. Nemoc totiž vnímali jako očistu a kdo nemá vlastní protilátky, nezaslouží si ve světě přežít.

    Kazateli jsme se ubránili a lék byl na chvíli v bezpečí, ale sám Kazatel na nás poslal armádu nakažených, aby lék zničili.

    Útok byl odražen a nakažení pomocí léku vyléčeni. S jejich pomocí jsme zaútočili na kult Čistých, kteří chránili celosvětovou zásobárnu vody. Po kruté bitvě byli všichni Čistí i s Kazatelem poraženi. Následně byl lék nalit do nádrže pitné vody, odkud se dostal do celého světa.
    A tak byl celý svět zachráněn!

    fotky z tábora